Kanada je rozlohou druhá největší země světa, rozkládající se v severní části Severní Ameriky. Hraničí se Severním ledovým oceánem, Atlantikem, USA a Tichým oceánem. Její rozloha je skutečně ohromná a stejně rozsáhlý a pestrý je i výčet cílů a zážitků, které Vám nabídne: od ikonických Niagarských vodopádů a rozlehlých jezer, přes zasněžené vrcholky Skalistých hor, nekonečné hluboké lesy a pusté prérie až k majestátním ledovcům a polární záři.
ZÁJEZD JE KONCIPOVANÝ PRO VŠECHNY VĚKOVÉ KATEGORIE. PRO TY, CO CHTĚJÍ AKTIVNĚ POZNÁVAT KANADU I PRO TY, CO SI JI CHTĚJÍ UŽÍT NA POHODU.
Kanada je rozlohou druhá největší země světa, rozkládající se v severní části Severní Ameriky. Hraničí se Severním ledovým oceánem, Atlantikem, USA a Tichým oceánem. Její rozloha je skutečně ohromná a stejně rozsáhlý a pestrý je i výčet cílů a zážitků, které Vám nabídne: od ikonických Niagarských vodopádů a rozlehlých jezer, přes zasněžené vrcholky Skalistých hor, nekonečné hluboké lesy a pusté prérie až k majestátním ledovcům a polární záři.
Program zájezdu:
1. den - odlet z Prahy do Vancouveru. Po příletu odjezd na ubytování ve městě.
2. den – celodenní prohlídka Vancouveru, zahrnující největší atrakce tohoto velkoměsta včetně návštěvy Stanley Parku, čtvrtě Gastown s parními hodinami a přístavní část. Návrat na ubytování.
3. den - zastávka ve Squamishi a prohlídka majestátního vodopádu Shannon. Fakultativně možnost vyjet lanovkou do výšky cca 1.500 m, odkud jsou krásné výhledy a akční vysutá lávka. Odpoledne návštěva PP Alice Lake, kde je překrásná 6 km procházka kolem 4 jezer. Ubytování ve Whistleru, středisku, které hostilo lyžařské disciplíny zimních olymmpijský her v roce 2010.
4. den – jízda horskou krajinou s nádhernými scenériemi. Zastávka na kávu v Pembertonu, kde je vyhlášená kavárna v bývalé železniční stanici. Pokračování do PP Joffre Lakes. Procházka kolem jezer s výhledy na okolní panoramata horských štítů s ledovci. Přejezd do Kamloops na ubytování.
5. den – odjezd do Revelstoke. Návštěva stejnojmenného horského národního parku, kde absolvujeme procházku kvetoucí horskou přírodou. Odpoledne fakultativně možnost koupání v termálních pramenech. Ubytování.
6. den – zastávka u obřích cedrů a jedlovců a přejezd do NP Glacier a zastávka v průsmyku Rogers, kde budeme moci obdivovat ledovce a železnici, která tam byla vybudovaná v 19. století. Odpoledne příjezd na ubytování do městečka Golden.
7. den – celodenní výlet do NP Yoho. Podíváme se například ke Smaragdovému jezírku, vodopádům Takakkaw a uvidíme peřeje řeky Kicking Horse a stavitelskou raritu, tzv. Spirálové tunely pod Průsmykem kopajícího koně. Návrat na ubytování.
8. den – celodenní průjezd NP Banff a Jasper po silnici 93, která byla vyhášená jako jedna z nejkrásnějších vyhlídkových cest na světě. Zastavíme se u jezera Lake Louise (dle dopravní situace), na vyhlídkách u jezera Bow a dále u vyhlídky na tyrkysovou modř hladiny jezera Peyto. Dále vyhlídka na ledovec Columbia a krátká túra k čelu ledovce. Jízda údolím řeky Athabaska. Příjezd na ubytování do Jasperu.
9. den – celodenní výlet v NP Jasper – oblast jezera Maligne s možností vyhlídkové plavby po jezeře (fakultativně) nebo pěší turistiky v oblasti. Odpoledne procházka u divokého kaňonu řeky Maligne. Návrat na ubytování.
10. den – celodenní výlet v NP Jasper – oblast Cavell Lake, kdy vyjedeme do výšky 1740 m, odkud uděláme krátkou procházku k čelu ledovce Anděl. Odpoledne možnost koupání v termálních pramenech (fakultativně). Návrat na ubytování.
11. den – celodenní přejezd, po cestě zastávky v PP Mt. Robson s vyhlídkami na nejvyšší horu kanadských Rockies a možnost koupání v některém z jezer. Odpoledne příjezd na ubytování do města Kamloops, možnost nákupů.
12. den - přejezd do Vancouveru, průjezd městem a transfer do přístavu, přejezd trajektem na Vancouver Island a cesta do města Victorie. Volný program, nocleh.
13. den – ráno fakultativně plavba za velrybami a dravými kosatkami. Odpoledne následuje prohlídka metropole Britské Kolumbie Victorie, přístavu a návštěvy majáku Fisgard Light z roku 1860. Návrat na ubytování.
14. den – ráno přejezd trajektem na pevninu a transfer na letiště. Odlet do ČR.
15. den – přílet do Prahy.
Termín zájezdu:
7.6. - 21.6.2024
Cena od Kč 77.900,-
Cena zahrnuje: leteckou přepravu a letišní poplatky, 13x ubytování ve čtyřlůžkových pokojích, dopravu vozy, 2x trajekt na trase, vstupy do NP a PP, průvodce po celou dobu cesty - průvodcuje Ing. Vladimír Rottner; skupina o velikosti cca 12 osob.
Cena nezahrnuje: fakultativní vstupy a výlety, stravování a spropitné, vstupní autorizace eTA do Kanady, cestovní pojištění; doplatek za dvoulůžkový pokoj Kč 9.000,-/osoba
Pořadadel:Roslo,s.r.o.
OBJEVTE KOUZLO KANADY
Objevte kouzlo kanadské divočiny, panenské přírody a rozmanité fauny, vyberte si z bezpočtu sportovních a rekreačních aktivit!
Kanada je druhou největší zemí na světě a skládá se z 10 provincií a 3 teritorií. Rozkládá se na území 6 časových pásem a hraničí se Spojenými státy. Země je konstituční monarchií a parlamentní demokracií a v čele státu je britská královna Alžbeta II. Rozhodující funkci má však předseda vlády Justin Trudeau a guvernér David Johnston. Hlavním městem je Ottawa, nacházející se v provincii Ontario. V Kanadě jsou dva oficiální státní jazyky, a to angličtina a francouzština. Jedná se o velmi multikulturní zemí - žije zde okolo 34 různých etnických skupin, nejvíce pak Kanaďané, Francouzi, Angličané, Skotové a Němci. Oficiální měnou je kanadský dolar.
PROČ SI VYBRAT KANADU?
Kanada je zemí neomezených možností. Je to nepředstavitelně rozlehlá země (2. největší na světě), táhnoucí se od Atlantského oceánu až po břehy Tichého oceánu. Díky tomu zde najdeš velmi rozmanitý reliéf - hory, tundry, skály či jezera (Kanada je zemí s největším počtem jezer). Velká část Kanady je prakticky nezasažena civilizací. Kanada je však také velmu kulturní zemí. Kanaďané dodržují všechny tradice a věrně fandí svým národním sportovcům.
Článek na NOVINKY.CZ - 31.12.2010 ve 13.49hod., autor Václav Lang
Kanada je celosvětově významná v mnoha ohledech, a to nejen kvůli své rozloze. Na jejím území se nachází velké zásoby nerostných zdrojů, což z ní ve výsledku dělá ekonomickou velmoc. Od objevení Ameriky sem proudí velké množství imigrantů, a tak je značně národnostně různorodá. Bývalá britská kolonie je dnes pouze součástí Commonwealthu.
Druhý největší stát světa se rozkládá v severní části severoamerického světadílu. Jeho vrchní část je výrazně členitá a zahrnuje množství různě velkých ostrovů. Nejvýše položený z nich se téměř dotýká dánského ostrova Grónsko, jinak Kanada sousedí pouze se Spojenými státy. Ty jsou pro její fungování takřka nepostradatelné, především v otázce obchodu a ekonomiky. Bývalá anglická kolonie se dotýká tří oceánů: Atlantiku, Pacifiku a Severního ledového oceánu.
Území státu je rozděleno do tří teritorií a deseti provincií. Největší z nich je Quebec, nejlidnatější Ontario, kde se nachází hlavní město celého státu Ottawa. Tyto dvě provincie jsou hlavním centrem země. Lidé se zdržují především podél hranice s USA a při východním pobřeží. Důvodem je také fakt, že mají tyto oblasti z celé země nejmírnější klima.
Ačkoli již Kanada není britskou kolonií, stále patří do Britského společenství národů a za oficiální hlavu státu považuje panovníka Velké Británie. Toho v zemi zastupuje generální guvernér. V čele každé provincie stojí viceguvernér, teritoria vede korunní komisař. Zákonodárná moc náleží dvoukomorovému parlamentu, jehož sídlo se nachází v hlavním městě. Největší podíl v něm zastupují strany konzervativců a liberálů.
Země, kde leží dosud neobjevené kraje
Kanada se s celkovou rozlohou bezmála 10 miliónů kilometrů čtverečních řadí hned za největší světovou zemi Rusko. Díky velké ploše jsou její přírodní i klimatické podmínky značně různorodé. Na většině území převládá subarktické podnebí s tuhými zimami a chladnými léty, ale v pobřežních oblastech je vlivem oceánu klima daleko příznivější. Mnohdy nehostinná místa jsou proto často neosídlená a údajně zde dosud existují oblasti, kam se člověk ještě nepodíval.
Západ země určuje pohoří Kordillery, jež se táhne celým kontinentem. Nejvyšší horou je šestitisícovka Mount Logan, která se nachází na severu země při hranicích s Aljaškou a je druhou nejvyšší horou Severní Ameriky. Zbytek pevninské části je převážně nížinatý, silně členité severní pobřeží přechází ve vyšších zeměpisných šířkách v desítky arktických ostrovů.
Permafrost v severních oblastech se směrem na jih mění v tundru, prérie a přibývá jehličnatých i smíšených lesů. Země je hustě poseta vodními plochami, zejména jezery, která zabírají zhruba desetinu celého území. Významná je skupina Velkých jezer, Velké Medvědí jezero, Velké otročí jezero a jezero Winnipeg. Nejdelší řeka Mackenzie na severozápadě země měří 4 240 kilometrů.
Domov desítek rozmanitých národů
Kvůli drsným podmínkám je rozlehlá Kanada velmi řídce osídlena, v tomto ohledu dokonce patří mezi světové rekordmany. Počet jejích obyvatel dosáhl v roce 2009 téměř 34 miliónů, což znamená, že na jeden čtvereční kilometr připadají pouze tři lidé.
Etnicita obyvatel je vlivem dlouhodobě velkého přílivu přistěhovalců silně různorodá. Při sčítání obyvatelstva se dokonce lidé mohou přihlásit k více etnickým původům. Kromě rodilých Kanaďanů dnes nejvíce lidí pochází z Anglie, Francie, Skotska, Irska a Německa. Miliónové hranice dosáhli také Italové, Ukrajinci, Nizozemci nebo Číňané.
Provincie Quebec je v tomto směru výjimečná. Když v roce 1763 získali Angličané území od Francouzů, rozhodli se její obyvatele nevyhánět ani nepoangličťovat, ale místo toho akceptovali jejich zvyklosti. Výsledkem byla silně frankofonní provincie, ve které dnes žije osmdesát procent Francouzů. Někteří z nich od sedmdesátých let dvacátého století usilují o získání alespoň částečné nezávislosti na zbytku federace, ačkoli v referendech z let 1980 a 1995 se separatistické tendence nepotvrdily.
Zvláštní kategorii v Kanadě tvoří původní obyvatelé: indiáni a Inuité, kterých je kolem čtyř procent z celkového počtu, tedy přibližně 1,4 miliónu. Inuité jsou považováni za první obyvatele kontinentu, do Ameriky se dostali ze Sibiře přes zamrzlý Beringův průliv. Indiánům zase patří zásluhy za pojmenování země. Její původní název Kanata je huronským ekvivalentem pro vesnici. Oba polokočovné přírodní národy se ale v posledních desetiletích integrují do urbanizované civilizace.
V posledních letech se navíc ukazuje, že počet původních etnik roste dvakrát rychleji než zbytek kanadské populace. Stejné je to u části obyvatel řadících se do skupiny takzvaných viditelných menšin. Mezi ně patří například asiaté, černoši, latinoameričané a zástupci desítek dalších neeuropoidních ras. V některých městech, jako je třeba Vancouver, již podíl těchto menšinových skupin dokonce převažuje.
Češi v Kanadě
Významné místo mezi kanadskou populací zaujímají také Češi a Slováci. Příchod prvních občanů českých zemí se datuje již do poloviny osmnáctého století, ale plošná emigrace nastala až přibližně o sto padesát let později. Příliv našinců probíhal v několika vlnách.
V první polovině dvacátého století je sem přivedly zejména ekonomické důvody, naopak po druhé světové válce, zvláště po únorovém převratu v roce 1948, šlo hlavně o politické příčiny. Většina Čechoslováků se usazovala v provincii Ontario a její metropoli Torontu. Zasadili se o vznik desítek osad (Kolin, Prague) a zakládáním různých spolků a organizací (Sokol) utvrzovali jednotu české komunity.
Mezi nejznámější Čechy, kteří pojali Kanadu za svůj domov, patří Tomáš Baťa, jenž v zemi javorového listu založil město Batawa, kam přestěhoval celý provoz své zlínské obuvnické továrny, Josef Škvorecký, zakladatel exilového nakladatelství 68 publishers, nebo podnikatel Antonín Čermák, který ve třicátých letech dvacátého století zastával úřad starosty Chicaga.
V roce 2006 se k české národnosti přihlásilo 80 tisíc lidí, kolem 50 tisíc ke slovenské národnosti a více než 30 tisíc se stále prohlašuje za Čechoslováky. Češtinu však za svůj mateřský jazyk považuje jen asi 25 tisíc Čechokanaďanů.
Kanada používá jako úřední jazyky angličtinu a francouzštinu. První z nich považuje za svou mateřštinu 58 procent obyvatel a 22 procent používá francouzštinu.
V Kanadě se podle statistik z roku 2001 vyskytuje celkem pětatřicet různých vyznání. Bezmála osmdesát procent občanů se ale hlásí ke křesťanským církvím. Nejvíce je římských katolíků, kolem 13 miliónů. Následuje sedmina ateistů, několik set tisíc muslimů, pravoslavných, židů nebo vyznavačů asijských náboženství.
Kanada výsledkem kolonizačních bojů
Americký kontinent se dlouhá léta vyvíjel nezávisle na evropské civilizaci. Na území Kanady se jako první usídlili Inuité. Vikinští objevitelé z přelomu prvního tisíciletí se v zemi nadlouho neusadili a teprve po výpravě Kryštofa Kolumba v patnáctém století se Nový svět stal terčem evropských kolonizátorů.
Jako první se na území Kanady usadili Francouzi, ale po vleklých bojích s Angličany museli nakonec v roce 1763 zemi přenechat jim.
V devatenáctém století se začaly formovat jednotlivé územní celky a došlo i na vymezení hranice se Spojenými státy. V roce 1867 pak byl přijat zákon o Britské Severní Americe, který sjednotil anglické kolonie pod jednotné autonomní dominium.
Do první světové války se Kanada zapojila po boku Velké Británie, čímž si částečně řekla o své osamostatnění. Po válce se sama za sebe přidala ke Společnosti národů a v roce 1931 se dočkala uznání nezávislosti v rámci Britského společenství národů.
Přední zásobárna nerostných zdrojů
Ekonomika země stojí z velké části na mezinárodním obchodu se Spojenými státy. Jejich spolupráci stvrdila v roce 1987 bilaterální dohoda o volném obchodování FTA a později Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA), která od roku 1994 umožňuje volný obchod mezi všemi státy severoamerického světadílu. Dnes se úspěch Kanady značně odvíjí od prosperity USA, což se například při ekonomické krizi na počátku jedenadvacátého století odrazilo velmi negativně.
Její hospodářství se ale i přesto těší značnému úspěchu a země se řadí mezi světovou ekonomickou špičku. Patří jí i místo v uskupení nejvyspělejších států G7 nebo Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Průměrná měsíční mzda Kanaďanů v roce 2008 činila 2 277 euro.
Za prosperitou země stojí především dostatek přírodních i nerostných zdrojů. Výsadní komoditou největšího severoamerického státu je ropa. Jde o druhou největší zásobárnu hned za Saúdskou Arábií. Významnou roli hraje také zemní plyn, zinek, uran, zlato a nikl.
Mezi nejdůležitější průmyslová odvětví proto patří těžba a zpracování přírodních zdrojů. Mezi strojírenskými obory je významná především výroba automobilů. Díky hustě zalesněným oblastem se zde daří také dřevařství a papírenství. Dostatek vodních elektráren dovoluje Kanadě jako jedné z mála zemí vyvážet elektrickou energii.
Také zemědělský sektor je v Kanadě úspěšný. Země patří v tomto oboru k vůbec nejdůležitějším světovým dodavatelům a sama je téměř zcela soběstačná. Nejčastější komoditou je obilí, daří se také zelenině a živočišným a mlékárenským produktům.
Formát pro tisk