Zdroj: http://www.rioverda.cz/index.php?a=exotika/maroko-velky-okruh-marokem-2022-letecky • Vydáno: 13.1.2025 20:18 • Autor: Rioverda
Zájezd do Maroka nás zavede do exotikou vonících míst na území severozápadní Afriky; vydáme se za poznáním světa pro nás tak odlišného svojí kulturou, náboženstvím, architekturou i uměním; poznáme skvosty arabské kultury i přírodně velmi atraktivní oblasti. Nejlepší cestovatelskou sezónou je jaro a podzim s ideálními podmínkami pro poznávání celého Maroka. Teploty se pohybují v průměru od 20 do 25 stupňu, ale velmi záleží na konkrétní oblasti.
Zájezd do Maroka nás zavede do exotikou vonících míst na území severozápadní Afriky. V Maroku se vydáme za poznáním světa pro nás tak odlišného svojí kulturou, náboženstvím, architekturou i uměním. V Maroku poznáme skvosty arabské kultury - královská města Fés, Marrakesch i přírodně velmi atraktivní oblasti - kaňony v pohoří Atlas, pouštní oblasti, berberské osady.
Maroko je politicky a ekonomicky stabilní zemí. Král, který je také vůdce všech věřících, se těší velké autoritě obyvatel a usiluje konkrétními kroky o to, aby marocký islám byl tolerantní a otevřený.
Turisté z Evropy jsou v zemi vítáni a naladění společnosti vůči nim je převážně pozitivní a přátelské.
Bezpečnostní situace v Maroku na hlavních turistických místech a trasách je ekvivalentní situaci v hlavních městech např. západní Evropy.
Tzv. „běžná“ kriminalita (např. krádeže na ulici) se objevuje v místech, kde je vysoká koncentrace turistů, ale i přesto zůstává Maroko zemí, ve které se turista může cítit bezpečně. Případů krádeží se zbraní či napadení a ublížení na zdraví je vzhledem k počtu turistů naprosto minimálně.
Maroko je muslimská země s tradicí umírněného islámu. Respektuje odlišnosti jiných kultur, od návštěvníků však očekává, že budou ctít místní zvyky. V určitých objektech a na určitých místech je tak například nutné přizpůsobit své oblečení i chování místním zvyklostem. Nikde na veřejnosti však ženy cizinky nemusí nosit na hlavě šátky. či se zahalovat přehnaným způsobem.
Všechny marocké mešity (s výjimkou mešity Hasana II. v Casablance a několika málo dalších) a muslimské hřbitovy jsou pro turisty (nemuslimského vyznání) nepřístupné. Náhodný vstup do nich není nijak oficiálně pokutován, je však možné, že turista bude na zákaz více či méně zdvořilou formou upozorněn.
Pití alkoholu na veřejných prostranstvích je zakázáno. Alkohol se nabízí v restauracích a v barech se zvláštním povolením, alkohol (včetně vína a piva marocké výroby) je také možné legálně koupit v mnoha běžných obchodech a supermarketech ve velkých městech, nikoliv však po 19 hodině. V době ramadánu je prodej alkoholu zakázán zcela, včetně supermarketů.
Maročané jsou přátelští a družní, doporučujeme ale velkou zdrženlivost při pořizování fotografií či filmování. Slušností je předem se optat, zda je možné pořídit něčí fotografii.
Marocká krajina je nejvíce ovlivněna třemi faktory - pohořím Atlas, Saharou a atlantickým pobřežím.
Atlas prochází zemí od jihozápadu (Antiatlas s vrcholy přes 2 500 m n. m.) přes jeho největší část – Vysoký Atlas dosahující výšek přes 4 000 m n. m. – až k severu (pohoří Rif s vrcholy přes 2 000 m n. m.) a severozápadu země (Střední Atlas s vrcholy přes 3 000 m n. m.), kde strmě padá do Středozemního moře a pokračuje po pobřeží do Alžírska.
Ve Vysokém Atlasu rozprostírajícím se ve středním Maroku najdeme i nejvyšší bod Maroka a celé Severní Afriky – Džabal Tubkal dosahující výšky 4 167 m n. m.
Atlantické pobřeží je ploché a stoupá do vnitrozemí k tabulovité krajině marocké mesety (kolem 800 m n. m.).
Na východě a jihovýchodě přechází pohoří Atlas v alžírskou náhorní plošinu šotů a v Saharu.
Důležitou roli v podnebí v Maroku hraje Střední a Vysoký Atlas, který je výrazným klimatickým rozhraním. Severozápad země je ovlivněn Středomořím a vyznačuje se mírným deštivým podnebím v zimě s průměrnými teplotami 16 °C a horkými suchými léty s průměrnými teplotami 28 °C.
Oblast Atlasu se vyznačuje typickým vysokohorským podnebím se značnými teplotním rozdíly. Na jihu a jihovýchodu je suché pouštní kontinentální podnebí – horká léta, kde maxima dosahují přes 40 °C a studené zimy. Množství srážek v průběhu roku kolísá mezi 900 mm na severu a 200 mm na jihu. Na severozápadních svazích hor bývá množství srážek přes 1 000 mm (ve vyšších polohách sněhových).
Nejlepší cestovatelskou sezónou je jaro a podzim, zhruba od března do května a pak od září do listopadu s ideálními podmínkami pro poznávání celého Maroka včetně treků v horách, provozování canyoningu, spaní v poušti, objevování měst a při troše štěstí i koupání. Teploty se pohybují v průměru od 20 do 25 stupňu, ale velmi záleží na konkrétní oblasti.
Marocká kuchyně je velmi pestrá, plná chutí a vychází z arabské, berberské, španělské, andaluské a středomořské kuchyně. Byla ovlivněna také evropskou a africkou kuchyní. Marocká kuchyně je typická pro používání kuskusu a olivového oleje.
Maroko je známo pro svoje koření, proslavil se například šafrán z Talaouine, máta a olivy z Meknesu nebo pomeranče a citrony z Fesu. Známá je také marocká směs dvaceti sedmi koření zvaná ras el-hanout. Dále se používá sušené ovoce, zelenina, citróny, olivy nebo arganový olej, z masa se používá především hovězí, kozí, skopové a kuřecí. Především v přímořských oblastech se setkáte se skvělými čerstvými rybami a plody moře, které se většinou upravují na grilu.
Jídlo se často připravuje ve hliněné nádobě zvané tažín. To je zároveň označení jídla, které se v nádobě připravuje. Typickou marockou specialitou je také pastilla, což je druh pečiva z listového těsta vyznačující se kombinací sladké a slané chuti. Kombinuje maso holoubat a cibule s praženými mandlemi, rozinkami, cukrem a skořicí. Šakšúka připomíná lečo, khlea je podobné kebabu. Oblíbeným salátem je zaalouk, obsahující lilek.
Sladkosti jsou podobné jako v jiných arabských státech, jsou to především baklava a chalva. Oblíbeným a tradičním nápojem je silný mátový čaj. Káva není pro Maroko tak typická, jako pro jiné arabské země.
Ochutnat můžete také víno lokální výroby, které je velmi chutné.
Pořadatel:Crocus&Mayer