Nejslavnější dílo Williama Shakespeara? Mnohým se jistě jako první vybaví Romeo a Julie, přestože tento dramatik napsal mnohem více her. Avšak nejvíce známou je právě Romeo a Julie, jejichž příběh zná snad každý, stejně jako každý ví, že se odehrál ve Veroně. K prvnímu vyznání vzájemné lásky došlo pod Juliiným balkonem a právě proto patří toto místo k nejvíce navštěvovaným památkám ve městě. Měšťanský středověký dům rodu Capuletů, na jehož dvoře spatříte Juliin balkon, se jmenuje Casa di Giulietta. Vyznejte si tu s partnerem lásku i Vy. V případě, že jste stále sami, nezoufejte! Před domem se nachází Juliina socha. Kdo se dotkne jejího ňadra, ten bude mít štěstí v lásce. Příště tedy pojedete do Verony již v páru a třeba se tu i Vy dočkáte vyznání. Den svatého Valentýna (zkráceně také Valentýn) se slaví v anglosaských zemích každoročně 14.února jako svátek lásky a náklonnosti mezi intimními partnery. Je to den, kdy se tradičně posílají dárky, květiny, cukrovinky a pohlednice s tematikou stylizovaného srdce jako symbolu lásky.Den svatého Valentýna (zkráceně také Valentýn) se slaví v anglosaských zemích každoročně 14.února jako svátek lásky a náklonnosti mezi intimními partnery. Je to den, kdy se tradičně posílají dárky, květiny, cukrovinky a pohlednice s tematikou stylizovaného srdce, jako symbolu lásky. V poslední době se tento svátek šíří i v kontinentální Evropě, do určité míry z komerčních důvodů.
Svátek je pravděpodobně odvozen od svátku Lupercalia slaveném ve starověkém Římě. V předvečer tohoto dne byly do „urny lásky“ vloženy lístečky se jmény dívek. Každý mladý muž potom tahal lísteček a dívka, jejíž jméno si vytáhl, se měla stát jeho „miláčkem“ v následujícím roce.
Legenda také říká, že tento den začal být známý jako Den svatého Valentýna až díky knězi Valentýnovi. Claudius II., vládce Říma, zakazoval svým vojákům, aby se ženili nebo jen zasnubovali. Bál se, že by chtěli zůstat doma u svých rodin a nešli do boje. Valentýn vzdoroval vládci a tajně oddával mladé páry. Byl zatčen a později popraven 14. února. Svátek Luprecalia splynul s oslavami mučednictví Svatého Valentýna a vznikl romantický svátek, který je nyní 14.února slaven.
PROGRAM
1. den - odjezd z Prahy ve večerních hodinách.
2. den: Ráno příjezd do Verony. Prohlídka města s průvodcem, během níž uvidíte nejvýznamnější památky, jako je například Aréna, měšťanský středověký dům rodu Capuletů na jehož dvoře se nachází Juliin balkon, projdete se po zelném trhu Piazza delle Erbe, dojdete na náměstí Piazza dei Signori, scaligerský hrad s cihlovým mostem nebo baziliku svatého Zena. Večer odjezd na ubytování.
3. den: Ráno příjezd do přístavu Punta Sabbioni, odkud se vydáme lodí přímo do centra Benátek. Zde Vás průvodce provede kolem nejzajímavějších památek města. Samozřejmostí je náměstí sv. Marka se stejnojmennou bazilikou a zvonicí, most Ponte di Rialto a Ponte dell´Accademia, odkud je překrásný výhled na Canal Grande.
Upozorňujeme na skutečnost, že klasická prohlídka v Itálii je možná pouze s místním průvodcem. Proto převážná část výkladu proběhne již cestou v autobuse.
V rámci individuálního volna se můžete svézt na gondole, popřípadě parníčkem na některý z blízkých ostrovů. Večer odjezd do ČR.
4. den: Příjezd do ČR v ranních hodinách.
Termín zájezdu:
10.2. - 13.2.2023
Cena od Kč od 6.199,-
CENA ZAHRNUJE
Autobusovou dopravu
Ubytování se snídaní
1 zavazadlo a 1 palubní tašku k přepravě
Služby průvodce (s plným výkladem v autobuse, omezeným po městě)
CENA NEZAHRNUJE
Povinný přípl.za parkovné a plavbu z Punta Sabbioni do centra Benátek 5 EUR
Vstupy do objektů
Pobytovou taxu 2€
Příplatek za jednolůžkový pokoj
Cestovní a úrazové pojištění s pojištěním storna Kč 49,-/os./den
NÁSTUP / VÝSTUP
PRAHA – 19:00 HOD PROTI HL.vLAKOVÉMU NÁDRAŽÍ, PARKOVIŠTĚ U SKLENĚNÝCH KOPULÍ
BEROUN - 19:45 ČERPACÍ STANICE OMV (U KAUFLANDU)
PLZEŇ – 20:30 ZASTÁVKA MHD OC ČERNICE
ROZVADOV - 21:30 HOD SVATÁ KATEŘINA, ČERPACÍ STANICE MOL
ČASY ODJEZDŮ JSOU POUZE ORIENTAČNÍ. CESTOVNÍ KANCELÁŘ SI VYHRAZUJE PRÁVO NA ZMĚNY ČASŮ ODJEZDŮ
Pro aktivnější cestovatelé se nabízí turistika v Dolomitech a v zimě lyžování. Kdo je založen spíše historicky neměl by opomenout návštěvu věčného města Říma, Pompejí či Herculanea. Obdivovatelé umění jistě nadchne Florencie a Benátky. Je libo trochu hudby? Pak nevynechejte Miláno a jeho slavnou operu La Scala, Veronu a operní představení v aréně s nezaměnitelnou atmosférou, anebo se vydejte na festival do San Réma.
Dáváte přednost spíše posezení u dobrého jídla a vína? Tak se vydejte v Itálii kamkoli, protože všude na vás čeká vynikající kuchyně a víno, které je doslova součástí italské kultury a každodenního života. K prvnímu chodu obvykle patří tzv. „pasta“ neboli těstoviny připravované na mnoho způsobů. Navíc Italové mají v nabídce více než 400 druhů těstovin. Druhým chodem bývá obvykle masový pokrm. Doporučujeme ochutnat milánskou kotletu nebo plátek telecího. Na konec nesmí chybět sladká tečka v podobě zákusku či sezónního ovoce.
Někteří z vás se možná pozastavují nad tím, do kterého chodu patří věhlasná pizza? Na pizzu chodívají Italové až večer, konkrétně sobotní večer bývá přímo tradicí. Ačkoli se to možná nezdá, typickým nápojem k tomuto skvělému pokrmu není v Itálii víno, jak známe z reklamy na Pizzu Ristorante, ale pivo a pokud možno točené. Nejoblíbenější pizzou je Margherita, která údajně vznikla v Neapoli roku 1889. Teorií o jejím vzniku je několik, jisté ovšem je, že hlavní role patří pizzaři Raffaelu Espositovi a manželce krále Umberta I., královně Markétě, která tou dobou společně se svým chotěm projížděla Neapolí. Některé zdroje uvádí, že královna zatoužila po nějaké neapolské specialitě, a tak Esposito vytvořil menu, které obsahovalo: pizzu s vepřovým sádlem, sýrem a bazalkou, pizzu s česnekem, olivovým olejem a rajčaty a pizzu s mozarellou, bazalkou a rajčaty, která královně nejvíce zachutnala a podle ní dostala také jméno. Jiné zdroje uvádí, že královna zatoužila ochutnat nějaké jídlo pro chudé, nebo dokonce že tento druh pizzy již existoval a Esposito byl pouze tím, kdo jej připravil na královský stůl a pojmenoval po královně. Zaměříme – li se na ingredience na této pizze a především jejích barvách, zjistíme, že jsou totožné s barvami italské trikolory: bazalka – zelená, rajčatové pyré – červená, mozzarella – bílá. Ať je pravda jakákoli, je nepopíratelné, že pizza Margherita k Itálii neodmyslitelně patří. O tom svědčí i fakt, že roku 2010 byla zapsána Evropskou unií do takzvané skupiny pokrmů STG. Jedná se o zkratku “specialità tradizionale garantita”, což znamená “garantovaná tradiční specialita”. Recept je regulován zákonem, který určuje přesný tvar této pizzy, jak musí být připravováno těsto a dokonce i to, kde může být pizza konzumována.
Formát pro tisk